čtvrtek 6. října 2016

Tábor

Za odměnu jsme byly z práce vyslány do Tábora na Kongres poskyt. sociálních služeb a musím říct, že Tábor je pěkné město. Škoda, že tady nemáme více času jej projít. Ale k Jordánu a na něměstí, muzea čokolády a marcipánu, k Lužnici,.. jsme to při přecházení z hotelu zvládly.



sobota 1. října 2016

Tanec i na Simonovi

Kubík s Verunkou v tanečních. Konečně jsem je donutila se pro mne vyfotit. Dle slov Verči jde Kubíkovi tančení lépe jak ji. Tak že by v něčem byl po mamince?  :-D 

S Matym na koni. Vůbec nechápu, jak na něm můžu jezdit a rukama nahoře, nwbo v kleče, v leže,.... já byla vytřepaná při každém kroku. Když dala Silvie "vodítko" Matymu, že nás spolu vyfotí, ani jsem strachy medýchala.  :-D 
Maty chce na koni jezdit i sám, tak má slíbené, že ještě párkrát s cvičením a pak na jiném koni zkusí sám i jízdu. 
Chtěla bych mít jeho odvahu! 
Ale už se jich tolik nebojím, taky mám pokrok.  ;-) 

neděle 25. září 2016

Září

Vím, celý měsíc jsem zde nic nepsala, ale bála jsem se, že to zakřiknu.

Kluci začali chodit do škol. Kubík se připravuje na maturitu, snad na ni skrz svou přítelkyni Verči nezapomněl. Začal s ní chodit i do tanečních a sundal to své dlouhé páčo :-D
Dominik si zatím školu chválí, připadá si hrozně chytrý. Pro nezasvěcené. Na ZŠ se rozhodli mu stížit život a nechat ho padnout na dno, že se určitě odrazí. Takže dostal kupu 5 na vysvědčení. Nakonec místo maturitního studia, studuje ten sám obor - Rekondiční a sportovní masér, ale jako učební obor bez maturity. Uvidíme, zda se puberta umoudří a začne "fungovat"
Starší kluci v "praxovním" oblečení.

Domča zase hraje hokej. Trenér slib splnil a kluků je v týmu dost.
Takže ze tří mistrovských zápasů už 2 vyhráli a ten třetí vyhrávali celé 2. třetiny.
Tak snad to bylo jen tím, že v ten víkend hráli dva zápasy a tu poslední třetinu už fyzicky nedávali a začali i hodně faulovat.

Domča má teď spálovou angínu.

A teď k Matýskovi.
Zde nastavili velké změny. Je v jiné třídě s jinou paní učitelkou a asistentkou.
Musím říct, že jsem vůbec nevěřila, že by mohli nastat nějaké výraznější změny, ale opak je pravdou.
Matyáš funguje úplně úžasně, p. učitelka a i asistentka ještě lépe.
Už i jim jsem psala velké poděkování!
Matyášek začal i malovat v barvách, úkoly nejsou udělat problém, dokonce dělá jich kupu i navíc.
Změnili jsme i pravidla doma. Přijde ze školy domů a má volno, klidně i na pc a úkoly dělá, až přijdu domů já.
Začal jezdit na hypoterapii, chodit do Kroužku programování, čeká nás Klub pro náctileté a Mladý vývojář na VŠB pro Děti s autismem.



Toto je stránka našeho Matyáše v ŽK, úplný šok!
V posledních 2 letech tam bylo víc poznámek než známek a známky spíše 5.
Toto není vše. P.učitelka mu vždy dá návod, jak to dělat správně a pak ho za to pochválí.
Jak byl hrdý, že si od něj půjčil spolužák sešit z Přírodopisu!
Opravdu, jiný přístup udělá moc!


Ze slavnostního otevření prostor Sdružení dětí s autismem. Byl tady jak chemický asistent

A to už je hypoterapie

Simon



A teď já :-)
Vše při starém.
Měla jsem Fotoden, kde jsme fotili modelky v DOV a měli spoustu super přednášek.
A dostala jsem mimo jiné k narozeninám Taneční kurz u p. Chlopčíka.



pátek 12. srpna 2016

Kontrola

Poslední foto s dlahou. Jupííío!!!

První foto bez!
Ještě dnes chůze s holemi a postupně zatěžovat.
14Dní bez sportu.
Má to lehce ztuhlé, ale to během pár dní uvolní!



Večer bylo ukončení Zlaté hobliny.
Zažila jsem ji po druhé.
Myslím, že první byla mnohem lepší.
Měla vyšší úroveň.
Ne, že by díla nebyla pěkná, to ano.
Ale tak nějak "nezaujala".
Nadšená jsem byla z dovezených šneků.
Ty někdy, časem vložím.

čtvrtek 11. srpna 2016

Další návštěva





Dnes se vyčasilo. Byla zima, ale hlavně nepršelo.
Dopoledne jsme hráli v parku "prší", učili to i další děti.
Po obědě, Maty usnul, ale po hodině jsem jej budila.
Přijela za námi Blanka s Šímou, malým diabetikem, který vyrostl.
Bylo to setkání snad po 6letech a bylo to moc fajn.
Bydlí kousek od Zlatých hor, ale nikdy se nám nepodařilo sejít, až dnes.

středa 10. srpna 2016

Ani déšť nás neodradí!

Dnes jsem po dlouhé době pila kávu ráno sama, za to do krásného hrníčku od Ivči, Adámka a Peťky.
Bylo to moc fajn!


Přemýšlela jsem, kam na výlet, kde se ukryjeme před deštěm a zvládneme jízdu s vozíkem.
Napadl nás Rejvíz.
Jelikož babičky Fildy si netroufla, nabídla jsem volná místa jiné mamince, Hance s Robím a Danečkem.

Zvládla jsem to. 
Díky vozíku jsme neplatili ani vstupné, prý s nemocnou nohou zam ještě nikdo nebyl.  :-D 
Nakonec jsme se divěděli, že jsme šli nejdelší cestou, zpět jsme šli jinou, kratší a pro vozík lepší cestou.
Ještě, že tak.
Jen, co jsme usedli do auta, spustil se děsný slejvák.

úterý 9. srpna 2016

Loučení a milá návštěva








Dnešek jsme si ráno poplakali.
Odjeli nám parťáci.
Iva s Adámkem a Peťulkou.
Bylo s nimi moc fajn!
Byli nám oporou a přidali se programem k nám, když Maty už na žádné výšlapy nemohl.
Chjooo, chybí nám.

Na návštěvu přijela Silvie se Šímou a Šájou.
Jela pro děti na soustředění kousek od nás.
Bylo to super, doma se nemáme čas sejít.  :-D 

Do oběda sluníčko pálilo a po obědě došlo k horské rychlé přeměně počasí.
Moc se ochladilo a pršelo.
Dodržujeme léčebný program a svačina byla venku.
Opět hraní karet,....
Po večeři ještě procházka, dvě velké kola v rámci léčebny, lovení dračího zubu a pozorování přírody.