neděle 30. listopadu 2014

CHALLENGE ACCEPTED - DEN 3


Dnes perníkové chaloupky, tato odcestovala rodičům.
Původně jsem letos dělat nechtěla, ale díky mému nepozornému násobení dávek, jsem udělal porce 4.
Tak jsem je opět vyzkoušela, mám hotové 2, upečené ještě 2, ale jestli najdu sílu na to, abych je slepila a nazdobila, to fakt netuším.


sobota 29. listopadu 2014

CHALLENGE ACCEPTED - DEN 2



Oficiálně do projektu je druhá fotka, ale díky němu zjišťuji, že i dle mého nedávného názoru, že vše se černobíle nedá vyfotit, musím změnit názor.
Ohňostroj, který u nás vždy hraje barvami, může být pěkný i jen ve dvou barvách.
Mám se toho, co učit, ale zase mám motivaci pro focení.
Tak třeba vydržím i adventní jednu fotku denně dle Lýdie :-)



pátek 28. listopadu 2014

CHALLENGE ACCEPTED - DEN 1




Po dobu pěti dnů musím každý den nahrát jednu černobílou fotografii a zároveň každý den nominovat dalšího fotografa. 
Tak takto jsem byla na fb nominována i já. Díky sestřičce Markétě.
Stejně jsem chtěla se zapojit do projektu každý den adventu jedna fotografie,..tak mám 2 denní přípravu.
Přiznám se, že černobíle fotit neumím, tak snad se s tím poperu se ctí a třeba se mi to ještě zalíbí.

Dnes to jsou Matyáškové keramické hvězdičky pro spolužáky.

úterý 25. listopadu 2014

Krmení racků

Já vlastně až na minulém pobytu na lodi zjistila, že racci jsou různých velikostí, ti, co jsou běžně u nás, jsou malincí, u moře lítají i tak cca 2x větší a taky 10x ofrklejší, něco jako holoubci ve městech.
Ti menší se nechali krmit, ale jen kousky hozenými, ti větší se nebáli a housky si vzali klidně z ruky.

Pár roskrokovaných fotek jednoho lovu housky rackem









Já nekrmila, jsem se bála, že by mne uklovl ruku :-D

pondělí 24. listopadu 2014

Rehabilitace a kontrolní odběr

Tak dnes bez fotky,...s Dominikem jsme šli po návratu hned ráno k rehabilitační doktorce, uvolnilo se trošku u fyzioterapeutů a konečně se dostal na řadu a bude se učit, jak cvičit a posilovat hluboký stabilizační systém. Nechali jsme vzít i kontrolní krev, po více jako měsíčním dávkování rybami, bohužel krev není dobrá, tak jdeme na další vyšetření už přímo na endokrinologii.

MSC Splendida podruhé

Myslím, že díky fotkám a popisu před 2 měsíci bude stačit stručný zápisek.
Nejdůležitější asi je, že já se o této dovolené dověděla přesně 27hod před odjezdem a kluci 14hod.
Manžel vyřídil i vše, dokonce měl vyměněná eura, což v září jsme měnili po cestě, pojištění vyřídil i pro auto. Jelikož do Janova jsme jeli autem. A to musím pochválit kluky, cesta tam trvala 17hodin, nebyl s nimi jediný problém, když si vezmu, jak se "nesnesou" jen na hodinové jízdě na chalupu k rodičům,.....ÚSPĚCH!!
Přijeli jsme hodinu před naloděním, vyřídili zaparkování auta, které jsme předali i s klíčky,....zvláštní pocit, prošli termokamerou, zda nemáme horečku a klasickou kontrolou, nafocením do kartiček,....a hurá do kajut.
V kajutě, kde měl spát děda s kluky, byla jen jedna manželská postel,.... nakonec jsme zjistili, že ve stropě jsou dva pravidelné obdelníky, které velikosti mohou připomínat postele a večer jsme se přesvědčili, že je tomu tak. Druhá kajuta byla výherní, takže místo vnitřní, sousedící s dětmi, jsme měli s balkonem o patro výše.
Následovala restaurace a zde bylo pro nás první překvapení, Matyáš si nakládal a nakládal,...on fakt hrozně moc jedl :-) A dá se říct, že za celý pobyt toho snědl z nás asi nejvíce.
Do večera jsme si zahráli ping-pong, zaplavali bazénu, poseděli v baru, viděli odplouvat loď, západ slunce,.....krása.
Ráno jsme se sešli u východu slunce, snídaňka a sledování parkování lodě v přístavu v Barceloně.
Zde jsme navštívili Sagradu Familii a Středomořské akvárium.
A večer opět na lodi.
Ráno jsme připluli do Marseille. Tady jsme chtěli s kluky na Notra Dame, tak jsme se projeli kousek autobusem a pěšky hezky do kopce. Po cestě zpět se nám ztratil Dominik, už jsme se viděla, jak mávám zbytku rodinu a jako více mluvicí cizím jazykem zůstávám a spolu s policii hledám Domču.
Naštěstí měl štěstí a domluvil se anglicky s mladíkem a sešli jsme se na zastávce autobusu, co veze jen lidi z lodě z města k ní. Jen připomínám, hrdí Francouzi anglicky moc mluvit nechtějí.
A večer si ještě užít služeb lodi, zabalit a ráno hurá do auta, které opravdu na nás u lodě čekalo, cesta nám utekla rychleji, za 13hodin jsme byli doma.
Spokojení, kluci nadšení,....parádní.

































úterý 18. listopadu 2014

Vánoce jsou tady :-)

Nedělám si legraci.
Opravdu jsme dnes s manželem ráno nastrojili stromeček už v 5hodin.
Můj skvělý manžel mi včera odpoledne oznámil, že potřebuje něco vytisknout, tak stahuji a tisknu a v tom si všimnu, že poukázky na dovolenou. :-D
A co víc, dnes odjezd.

Jelikož to vymyslel hlavně pro naše kluky, když jsme se vrátili my z dovolené, taky chtěli jet moc na lodi, vyčíhnul si akci  na zájezd a pustil se do toho.
Zašel i do takových detailů, že mi vyřídil v práci dovolenou :-D

Kluci byli rozespalí a pořád se ptali, co se děje, když slyšeli koledy a viděli blikat světýlka,....chvilku jim trvalo, než jim to došlo a mají velkou radost. :-)

Jen Maty je smutný z toho, že mají týden červených razítek ve škole a on tam nebude, takže je nemůže dostat :-D



neděle 16. listopadu 2014

Jsem naivní?

Asi jsem, vím, že jsem,.......prostě se pořád nepoučím.
U oběda se mne kluci tak nějak mezi řečí ptali, proč jsme se vlastně odstěhovali. Tak jsem začala zase pěkně, nic proti babičce,......prostě všude blízko, spousta kamarádů, máme více pokojů, soukromí,.... v tom Matýsek řekne, že babička říkala, že proto, že když tatínek přišel každý den z práce domů, hned šel k ní nahoru a křičel na ni. Toto se stalo snad 2x, jinak naopak se snažil vždy své mamince vyhnout. :-(    Domča mne překvapil, kolik věci si uvědomoval, my se fakt snažili, nic neřešit před kluky, nechat je spokojené,..... ale Domča líčil své pocity, všechny proti babičce,...... a já se opět snažila vše ukorigovat, aby babička nebyla ta zlá. Prostě je to jejich babička.
Potěšil mne závěr, že jsou moc rádi, že bydlíme tady. A to byl i náš cíl s manželem. Žít spolu, v klidu, v dobré náladě,....

sobota 15. listopadu 2014

Dáma

Matyášek se nudil, tak jsem navrhla, že si zahrajeme dámu. Bylo to fajn, vidět, jak přemýšlí, jak sleduje a hlídá,.....ještě mne neporazil, ale párkrát jsem měla na mále. Pak přišel Domča, natřel mi to ve velkém stylu, a pak to jemu natřel Maty,.....zahrál si i Kubík.

Matyáš si zahrál i se svým pradědou, děda vyhrál, ale dědu zase porzail Domča,...prostě u dětí se nedá předpovídat jejich tah a tím nás dospěláky matou.
A ještě ve výčtu nebyl další hráč, taťka, ten má strach, že ho kluci porazí :-D
Zapojila se i Matylda:-)


čtvrtek 13. listopadu 2014

Třídní schůzky

..... a hned u dvou dětí a jak jinak v jiných školách.
Matyáš měl naštěstí od 16hod. Jak jsem se jich bála, dopadlo tak dobře, že při čtení lístečku, který p. učitelka psala o každém dítku, hlavně i proto, aby své děti poznala a my věděli, jak se jim jeví, ukápla mi slzička.

Podepsali jsme i známky, má 1-2 z Jč, 1- z matematiky a výtvarné výchovy, jinak samé 1. Mínusky jsou, aby věděli, že nemají usnout na vavřínech.

K Domčovi jsem došla cca 10min po začátku, tak jsem si řekla, že je budu "bojkovat", stejně jsem ve škole pečená, vařená a šla rovnou za spec. pedagožkou, jen jsem požádala ve sborovně o informaci, kde ji najdu. Vstala paní ředitelka a šla mne doprovodit a povídala si se mnou. Že když Domču potká na chodbě, že se s ním baví, jak to jde, že on vše OK a pak přijde porada a je to sám Švec.
Jen teda stála na mé straně, nebyla proti mne, jako vždy téměř všichni učitelé, když jsem pozvána do školy,...řeší se stále jeho zapomínání, to, že nepíše do sešitů,.....a když si postěžovala jedna p.u. že ji na otázku proč nepíše do sešitu, drze odpověděl, že to je jeho věc, tak prý ředitelka řekla, že má pravdu. Že oni jej mají hodnotit za znalosti, ne za to zda si píše. 
Ředitelskou dútku za zapomínání nedostane, že přeci jen má "papír" a že opravdu nemohou věřit, tomu, že s tím Dominik nebude mít problém. Máme se snažit to omezit.
A vůbec, bavili jsme se i co dál po škole apod,...byl to fajn rozhovor.
Asi první třídní schůzky, možná i proto, že jsem za učiteli nešla, mluvila jsem jen s třídní a jen letem světem, že teda ona stáhla ředitelskou na třídní dútku,.... to věřím víc, paní ředitelce, ale odcházela jsem s klidnou hlavou. Hlavně jsem nebyla zdeptaná, jako ze všech schůzek, kde jsem byla nazvána nedůslednou, zbavující se rodičovských práv - dovolila jsem si odjet na týden na dovolenou, před ní jsem byla ve škole, vše domluvit,..., matku nestarající se o dítko,...

Takže vlastně super třídní schůzky.