Matyášková přísavka tento školní rok.
Přitom poslední 2 roky to vypadalo lépe.
Tento školní rok má angínu po 3:-(
A tato mu dala dost zabrat, atb zabrala až po 4 dnech.
Ale zabrala, viděla jsem to černě, zavánělo to nemocnici, jak před 6 léty.
Dobrá zpráva: p, doktorka nám vypíše žádost do lázní.
pátek 31. ledna 2014
čtvrtek 30. ledna 2014
Vysvědčení
A je to tady:-)
Hodnocení práce za první školní půlrok.
Matyášek, samé 1, ale chuděrce trošku "lepilo", když jsem mu vysvědčení přinesla a ptala se, co si myslí, že má, ta se rozplakal, že z Jč 2:-) Tak jsem ho musela uklidnit, že nemá, že přeci na tom zapracoval a nosil jen samé 1. Dle p. učitelky, je šikovný, je svůj, je jiný,......pracuje jak má, u toho si kreslí, stříhá, maluje,....ale svou práci vždy odevzdá, většinou má za 1, často i s hvězdičkou a pak šup 3:-) Takže např. diktáty: 12 známek, 2x3, 4x1 a 6x 1 s hvězdičkou. Hold se občas zapomene a tvoření je silnější, tak nemá čas si to po sobě zkontrolovat.
Dominik, tak to se moc rozepisovat nebudu, jelikož víme, jak na tom byl, je to úspěch, že nepropadá, nicméně, vidět jen to vysvědčení, tak to se mnou sekne. Co dodat, např. z HV 4. Takže jsme to probrali, domluvili se, na čem musí zapracovat a že známky jsou u něj většinou důsledek jeho chování.
Kubík, tak tady musím pochválit, měl kupu jedniček, což u něj nebývá zvykem, sice se tam prodrala jedna 4, bohužel od p. profesorky, co ho nechala dělat opravnou zkoušku. Tak musí na tom hodně zapracovat, ať nemá opět pokažené prázdniny.
Závěr: všichni tři dostali za něco pochvalu a za něco doporučení, co a jak zlepšit. Tak snad konec roku bude ještě veselejší:-)
Hodnocení práce za první školní půlrok.
Matyášek, samé 1, ale chuděrce trošku "lepilo", když jsem mu vysvědčení přinesla a ptala se, co si myslí, že má, ta se rozplakal, že z Jč 2:-) Tak jsem ho musela uklidnit, že nemá, že přeci na tom zapracoval a nosil jen samé 1. Dle p. učitelky, je šikovný, je svůj, je jiný,......pracuje jak má, u toho si kreslí, stříhá, maluje,....ale svou práci vždy odevzdá, většinou má za 1, často i s hvězdičkou a pak šup 3:-) Takže např. diktáty: 12 známek, 2x3, 4x1 a 6x 1 s hvězdičkou. Hold se občas zapomene a tvoření je silnější, tak nemá čas si to po sobě zkontrolovat.
Dominik, tak to se moc rozepisovat nebudu, jelikož víme, jak na tom byl, je to úspěch, že nepropadá, nicméně, vidět jen to vysvědčení, tak to se mnou sekne. Co dodat, např. z HV 4. Takže jsme to probrali, domluvili se, na čem musí zapracovat a že známky jsou u něj většinou důsledek jeho chování.
Kubík, tak tady musím pochválit, měl kupu jedniček, což u něj nebývá zvykem, sice se tam prodrala jedna 4, bohužel od p. profesorky, co ho nechala dělat opravnou zkoušku. Tak musí na tom hodně zapracovat, ať nemá opět pokažené prázdniny.
Závěr: všichni tři dostali za něco pochvalu a za něco doporučení, co a jak zlepšit. Tak snad konec roku bude ještě veselejší:-)
úterý 28. ledna 2014
Dvojka z chování
Kam spěje ten náš svět? Učitelé si stále stěžují, že jsou děti hrozné, hlučné, neposlušné,..
Kde se ztratilo pořekadlo: "Dítě, co si hraje, nezlobí!"?
Už na podzim mne v Dominikové škole dostali hláškou, že jeho chování ve škole, je výchovou rodičů. Proč by to tak mělo být? Doma je poslušný/ne 100% hned, ale výsledek vždy je/, ale to nejsou ani ty nejhodnější, taky hned nejde umýt nádobí, brání se, ale umyje ho,...když se domluvíme, že přijde v tolik a tolik, vždy přijde, max. zavolá, že přijde o pár minut později, ať se nebojím.., pořádek, ano asi u něj největší problém, ale asi i náš rodičů, kdyby jsme nad ním stále stáli, bude mít uklizené pořád./
Na 1/4letí dostal ředitelskou dútku, těžko říct zda zaslouženě, nepracoval, byl drzý, dle slov jednoho z učitelů, přišel nový, hájí si svůj revír,...to bude časem dobrý. Na to, že má ADHD a tudiž i úlevy, ale ne v práci, ani na známkách, ale nad zvýšeným dohledem, nikdo nebral zřetel, psali jen 5 a poznámky, že nemá pomůcky, že nemá úkoly,...nikdo nedohlídnul, aby si to zapsal. PO několika urgencích v některých předmětech začali učitelé spolupracovat a dohlížejí na to, že si to Dominik zapíše. Od začátku prosince nám každý pátek hlásili/chodíme s manželem na "výzvědy" k třídní/, že jeho chování se lepší a i práce v hodinách, že ŽÁDNÝ větší problém nemají,....a pak donese, respektivě mi meilem třídní poslala, že má 2. z chování.
Mi to poslala v neděli večer, tak jsem si řekla a i Domčovi ráno, ať se ve škole snaží, že se musíme na něčem ohledně školy domluvit. Buch, Dominik mi psal z pc kroužku, že má 2 z chování,...bylo z jeho textu jasné, že má strach, po vysvětlení, že to vím, že to je to, co jsem mu chtěla říct, myslela jsem, že 2 se dává na vysvědčení, že to probereme a učitelům ukážeme, že takový není. Jelikož jsem psala i jeho třídní, že toto opravdu nechápu, že jestli jim to přijde jako ohodnocení jeho snažení a povzbudivé,...odpověď mi už nepřišla. Ale Dominikovi vysvětlila, že to je za celé pololetí. To fakt nechápu, tak proč dostal na 1/4letí ředitelskou dútku, za zlepšení pak zhoršení stupně chování. A další perlička ze školy: jsou tam dva kluci s ADHD, místo, aby s nimi pracovali, tak druhého chtějí vyhodit ze školy. Oba se vzájemně povzbuzovali ve vyrušování, nic jiného, žádný problém, žádná rvačka, nic zničeného,...
Jak to bylo u Vás, za našich školních let? Kdo dostal ředitelskou dútku, nebo snad 2 z chování? Ten kdo kradl, nechodil do školy,....
Přesný důvod, proč má Dominik 2 z chování:
PS: v PPP nám říkali, že za zapomínání a vyrušování NESMÍ dostat ani třídní dútku, že to je důvod, proč je brán jako zdravotně znevýhodněný žák.
Kde se ztratilo pořekadlo: "Dítě, co si hraje, nezlobí!"?
Už na podzim mne v Dominikové škole dostali hláškou, že jeho chování ve škole, je výchovou rodičů. Proč by to tak mělo být? Doma je poslušný/ne 100% hned, ale výsledek vždy je/, ale to nejsou ani ty nejhodnější, taky hned nejde umýt nádobí, brání se, ale umyje ho,...když se domluvíme, že přijde v tolik a tolik, vždy přijde, max. zavolá, že přijde o pár minut později, ať se nebojím.., pořádek, ano asi u něj největší problém, ale asi i náš rodičů, kdyby jsme nad ním stále stáli, bude mít uklizené pořád./
Na 1/4letí dostal ředitelskou dútku, těžko říct zda zaslouženě, nepracoval, byl drzý, dle slov jednoho z učitelů, přišel nový, hájí si svůj revír,...to bude časem dobrý. Na to, že má ADHD a tudiž i úlevy, ale ne v práci, ani na známkách, ale nad zvýšeným dohledem, nikdo nebral zřetel, psali jen 5 a poznámky, že nemá pomůcky, že nemá úkoly,...nikdo nedohlídnul, aby si to zapsal. PO několika urgencích v některých předmětech začali učitelé spolupracovat a dohlížejí na to, že si to Dominik zapíše. Od začátku prosince nám každý pátek hlásili/chodíme s manželem na "výzvědy" k třídní/, že jeho chování se lepší a i práce v hodinách, že ŽÁDNÝ větší problém nemají,....a pak donese, respektivě mi meilem třídní poslala, že má 2. z chování.
Mi to poslala v neděli večer, tak jsem si řekla a i Domčovi ráno, ať se ve škole snaží, že se musíme na něčem ohledně školy domluvit. Buch, Dominik mi psal z pc kroužku, že má 2 z chování,...bylo z jeho textu jasné, že má strach, po vysvětlení, že to vím, že to je to, co jsem mu chtěla říct, myslela jsem, že 2 se dává na vysvědčení, že to probereme a učitelům ukážeme, že takový není. Jelikož jsem psala i jeho třídní, že toto opravdu nechápu, že jestli jim to přijde jako ohodnocení jeho snažení a povzbudivé,...odpověď mi už nepřišla. Ale Dominikovi vysvětlila, že to je za celé pololetí. To fakt nechápu, tak proč dostal na 1/4letí ředitelskou dútku, za zlepšení pak zhoršení stupně chování. A další perlička ze školy: jsou tam dva kluci s ADHD, místo, aby s nimi pracovali, tak druhého chtějí vyhodit ze školy. Oba se vzájemně povzbuzovali ve vyrušování, nic jiného, žádný problém, žádná rvačka, nic zničeného,...
Jak to bylo u Vás, za našich školních let? Kdo dostal ředitelskou dútku, nebo snad 2 z chování? Ten kdo kradl, nechodil do školy,....
Přesný důvod, proč má Dominik 2 z chování:
PS: v PPP nám říkali, že za zapomínání a vyrušování NESMÍ dostat ani třídní dútku, že to je důvod, proč je brán jako zdravotně znevýhodněný žák.
neděle 26. ledna 2014
Kdy už bude mít tento týden konec
Proč?
V Pondělí měl úraz Dominik, ve čtvrtek já a dnes začal horečkovat Matyáš.
Snad máme na dlouho vybráno a nečeká nás ještě nějaký horší týden.
V Pondělí měl úraz Dominik, ve čtvrtek já a dnes začal horečkovat Matyáš.
Snad máme na dlouho vybráno a nečeká nás ještě nějaký horší týden.
Palačinky
Jelikož mám doma svými švecíky zakázáno cokoliv dělat a dostali chuť na palačinky,
musel se úkolu ujmout někdo jiný.
Dominik.
Společně jsme připravili těsto, já mu ukázala jednu palačinku, u další jedné s ním stála a pak už pěkně sám.
Byly moc dobré, povedly se mu.
I on sám měl radost, hned si sám natočil i komentované video, jak dělat palačinky.
https://www.facebook.com/photo.php?v=1442232886007504
Úprava fotek
Taky Vám upravují fotky?
By mne zajímalo, kdo to dělá, kdo si dá tu práci a "vylepší".
Teda navrhne tu změnu :-)
Nebo jak si vysvětlit, že na vánočních se vše třpytí a na zimní sněží?
sobota 25. ledna 2014
Made in frost :-)
Byla jsem celkem překvapená po odtočení žaluzíí.
Měli jsme vakuové okna, takže se nám nemlžila.
Mráz neměl paletu e které by maloval.
Tady ji má, a pozor, i přes ten mráz, máme doma teplo a to ještě netopíme všude a už vůbec ne na plno.
Přestože mám problém udržet cokoliv trošku těžšího v ruce, nedalo mi to a foťák vzala.
Je to proto trošku mázlé, bohužel, ale určitě ještě budu mít příležitost.
Dnes máme -11C a lehce sněží.
Slaboch
Tak se cítím já. Asi jsem si to přivolala nebo budu muset vždy zbystřit, když mne napadne něco podobného.
Ve čtvrtek ráno mi ujel autobus, nic se neděje, stihnu to i pěšky, autobusem jezdím, ted jen kvůli toho, že je zima. Jak si tak jdu, kolem nemocnice, ale v místě, kde není ani človíček, ani dům,....mne napadlo, komu bych volala, kdybych uklouzla a zlomila si nohu, bylo namrzlé, zda manželovi, který se musí ráno postarat o Matyáše nebo kolegům údržbářům, kteří už jsou v práci. Jen to tak prolétlo hlavou. V pořádku jsme došla do práce, přesně v 6hod jsem otiskla svůj prstík na píchačku, vzala noviny a šla po schodech do suterénu, kde mám kancelář. Ani nevím, na co jsem myslela, jen vím, že mi chyběl snad už jen 3 schody, když jsem zjistila, že sedím na zadku, luplo mi v krku, zabolelo předloktí,....noviny se válely všude po zemi, zeď byla zastříkaná od mých bot a nade mnou stála pradlenka a ptala se, jestli jsem v pořádku. Že byla vyděšená, jsem zjistila, až odpoledne od její kolegyně. Posbírala jsem všechny věci i sebe a šla se převléknout. Hlavou mi přelétlo, že vše máme zapisovat na vrátnici, ale řekla jsem si, že to bude OK, Mimo té ruky jsem nic moc necítila i ten krk přešel. Přišla kolegyňka a "doporučila" to jít zapsat, tak jsem šla, než jsme odešla na patro, napsala jsem to i mé nadřízené, kdyby se ji to doneslo, ať ví, o čem je řeč.
Povídali jsme si s uživateli o dnešním dni, když mi volala Gabka/nadřízená/, že mám ihned přijít dolů. Rozdala jsem dotazníky a šla. Čekali na mne s alkoholtestrem:-) Docela ve mne zatlo, přestože téměř vůbec alkohol nepiju. Výsledek 0,00:-)
Udělali jsme zápis, uvědomila jsem si, že ani nevím, proč jsem se třeba při pádu nechytila zábradlí,...no, už to nezměním. Během dopoledne jsem začala cítít, jak se z pohody mé záda dostávají do stavu přejetého parním válcem. Ale ještě to šlo, končila jsem dřív. Ve čtvrtky to tak mám domluvené, neb chodím s Matym na trenink. Na zimáku bylo chladno, tak ta bolest až tak velká nebyla, nicméně jsem se přestala v pohodě otáčet. Do toho mi řekli, že mám ve 14hod vyzvednout si Dominika v nemocnici, to jsem řekla, že nestihnu, takže ve 3. Jak jsme byla ráda, že ho propustili rychle, že nám jel i autobus a že jsem doma. Jak jsem lehla, zahřála se, bolest se začala rozlévat a já začala pobrekávat, tušíc, že nebudu schopná normálně fungovat.
ani nevím, co mne bolelo víc, zda záda nebo duše, vyčítala jsem si že jsem nešikovná,...že jsem tím ohrozila naší domácnosti.
Večer jsem věřila, že to bude OK, že si vezmu jeden den dovolené, přes víkend se vyležím a bude to OK
Ráno jsem vstala, cítila se celkem fit, volala jsem Gabce o svém plánu. Trošku mne zmrazila, že mám jít k dr. Kdyby náhodou, že už tak dostali od bezpečáka za uši, že mne neposlali hned. Tak jsem poslechla. Nakonec jsme byla ráda, protože už tak 2 hodiny po probuzení jsem zjistila, že mi ruce nefungují, bolí hrudník, krk, při pohybu vystřeluje bolest do hlavy, ramen,.. a opět mne přepadly výčitky:-(
U dr. se potvrdilo, co jsme tušila, dyslokace C páteře a contuze TH páteře. Vyhlídky min 3 týdny. Tu dobu jsme odmítla, prý budu fit mnohem dřív, jsme přeci silná osoba :-)
Musela jsem si jít vypsat nemocenskou, ještě, že mne všude taťka vozil. Obvodní se sice zdráhala, ale kontrolu mi napsala nakonec už po týdnu :-) Nebyl problém ani s vycházkami, mám je od 12-17hod, ať stihnu vyzvednout dítko a zavést na trénink, i když po pravdě v těchto dnech bych to asi nezvládla. Snad to bude brzo lepší.
Ještě musím poděkovat mamince a tatínkovi o péči, kterou mi věnovali v době, kdy mužíček musel pracovat, aby mne pak mohl z Ostravy odvézt.
A velké díky mužíčkovi. Stará se o mne, vaří, řídí domácnost, vozí Matyho na trénink,...snad z té péče a nic nedělání nepřiberu vánoční kila, kterých jsem se zbavila.
Ve čtvrtek ráno mi ujel autobus, nic se neděje, stihnu to i pěšky, autobusem jezdím, ted jen kvůli toho, že je zima. Jak si tak jdu, kolem nemocnice, ale v místě, kde není ani človíček, ani dům,....mne napadlo, komu bych volala, kdybych uklouzla a zlomila si nohu, bylo namrzlé, zda manželovi, který se musí ráno postarat o Matyáše nebo kolegům údržbářům, kteří už jsou v práci. Jen to tak prolétlo hlavou. V pořádku jsme došla do práce, přesně v 6hod jsem otiskla svůj prstík na píchačku, vzala noviny a šla po schodech do suterénu, kde mám kancelář. Ani nevím, na co jsem myslela, jen vím, že mi chyběl snad už jen 3 schody, když jsem zjistila, že sedím na zadku, luplo mi v krku, zabolelo předloktí,....noviny se válely všude po zemi, zeď byla zastříkaná od mých bot a nade mnou stála pradlenka a ptala se, jestli jsem v pořádku. Že byla vyděšená, jsem zjistila, až odpoledne od její kolegyně. Posbírala jsem všechny věci i sebe a šla se převléknout. Hlavou mi přelétlo, že vše máme zapisovat na vrátnici, ale řekla jsem si, že to bude OK, Mimo té ruky jsem nic moc necítila i ten krk přešel. Přišla kolegyňka a "doporučila" to jít zapsat, tak jsem šla, než jsme odešla na patro, napsala jsem to i mé nadřízené, kdyby se ji to doneslo, ať ví, o čem je řeč.
Povídali jsme si s uživateli o dnešním dni, když mi volala Gabka/nadřízená/, že mám ihned přijít dolů. Rozdala jsem dotazníky a šla. Čekali na mne s alkoholtestrem:-) Docela ve mne zatlo, přestože téměř vůbec alkohol nepiju. Výsledek 0,00:-)
Udělali jsme zápis, uvědomila jsem si, že ani nevím, proč jsem se třeba při pádu nechytila zábradlí,...no, už to nezměním. Během dopoledne jsem začala cítít, jak se z pohody mé záda dostávají do stavu přejetého parním válcem. Ale ještě to šlo, končila jsem dřív. Ve čtvrtky to tak mám domluvené, neb chodím s Matym na trenink. Na zimáku bylo chladno, tak ta bolest až tak velká nebyla, nicméně jsem se přestala v pohodě otáčet. Do toho mi řekli, že mám ve 14hod vyzvednout si Dominika v nemocnici, to jsem řekla, že nestihnu, takže ve 3. Jak jsme byla ráda, že ho propustili rychle, že nám jel i autobus a že jsem doma. Jak jsem lehla, zahřála se, bolest se začala rozlévat a já začala pobrekávat, tušíc, že nebudu schopná normálně fungovat.
ani nevím, co mne bolelo víc, zda záda nebo duše, vyčítala jsem si že jsem nešikovná,...že jsem tím ohrozila naší domácnosti.
Večer jsem věřila, že to bude OK, že si vezmu jeden den dovolené, přes víkend se vyležím a bude to OK
Ráno jsem vstala, cítila se celkem fit, volala jsem Gabce o svém plánu. Trošku mne zmrazila, že mám jít k dr. Kdyby náhodou, že už tak dostali od bezpečáka za uši, že mne neposlali hned. Tak jsem poslechla. Nakonec jsme byla ráda, protože už tak 2 hodiny po probuzení jsem zjistila, že mi ruce nefungují, bolí hrudník, krk, při pohybu vystřeluje bolest do hlavy, ramen,.. a opět mne přepadly výčitky:-(
U dr. se potvrdilo, co jsme tušila, dyslokace C páteře a contuze TH páteře. Vyhlídky min 3 týdny. Tu dobu jsme odmítla, prý budu fit mnohem dřív, jsme přeci silná osoba :-)
Musela jsem si jít vypsat nemocenskou, ještě, že mne všude taťka vozil. Obvodní se sice zdráhala, ale kontrolu mi napsala nakonec už po týdnu :-) Nebyl problém ani s vycházkami, mám je od 12-17hod, ať stihnu vyzvednout dítko a zavést na trénink, i když po pravdě v těchto dnech bych to asi nezvládla. Snad to bude brzo lepší.
Ještě musím poděkovat mamince a tatínkovi o péči, kterou mi věnovali v době, kdy mužíček musel pracovat, aby mne pak mohl z Ostravy odvézt.
A velké díky mužíčkovi. Stará se o mne, vaří, řídí domácnost, vozí Matyho na trénink,...snad z té péče a nic nedělání nepřiberu vánoční kila, kterých jsem se zbavila.
pátek 24. ledna 2014
Štěstí v neštěstí?
Tento týden je pro nás nějaký padací, ale když se tak na to koukám, z jiného pohledu, tak jsme měli štěstí v neštěstí.
Začalo to hned v pondělí.
Ráno manžel doprovodil Dominika na 6 na trénink a mne hodil do práce. Začalo vše jak má. V 7,45hod mi volá Dominik z autobusu, něco ve smyslu, že se praštil na tréninku do hlavy, že mu je špatně. Má klasická odpověď, jelikož takový hovor nebyl poprvé, mazej do školy, kdyby ti něco bylo, volal by mi trenér a kdyby ti bylo zle ve škole, zavolají mi. Já šla pracovat a během čtení zpráv uživatelům mi volali ze školy, že je Dominikovi špatně, že jim usíná,.....ještě jsem pochybovala, ale přesto jsme pro něj došla s tím, že jdeme k dr., ať vím, co a jak,....jeho špatně většinou skončilo do hodiny "mne už je lépe".
Dětská dr. nás poslala na chyrurgii, kde jsme prožili "úžasné" 3 hodiny Že to Dominik nehraje, jsem poznala hned na začátku, hlavu balil do bundy, měnil barvy v obličeji,..... takže příjem na JIP, kapačka, přístroje,....navečer, když jsme za ním přišla, vypadal už lépe, dle hodných sestřiček, celé odpoledne prospal. Až večer si přesně vybavil, co se mu na ledě stalo, pamatoval si a popisoval všem až druhý úder do hlavy, ten první si vybavil až večer. A proč to neřekl trenérovi? Protože ho po nárazu bolela jen hlava, dotrénoval, špatně mu začalo být, až když byl ze zimáku pryč.
V úterý jej předali na normální oddělení, stále spal, ale jinak byl OK.
Ve středu už měl roupy,...chtěl jít domů a hlavně na trénink:-)
Nepustili ho.
Ve čtvrtek nám ho odpoledne propustili s tím, že má otřes mozku, zákaz jakéhokoliv pohybu na 14 dní! Ukecali jsme je na týden, že to pak zlehka zkusí.
Že doma chytil hokejku a běhal tady po bytě, asi psát ani nemusím :-) Ale domluvili jsme s trenérem ten týden volna.
Pátek, stále více spí, ale odpolední trénink aspoň z tribuny si neodpustil, když vešel na zimák, přivítali ho všichni, včetně trenéru poklepem hokejek do ledu, vrátil se úplně nadšený!
A proč to brát jako štěstí? Jelikož pád nebyl zapříčiněn hrou hokeje, nebo soubojem o puk, ale blbým uklouznutím, snad lehce tupými bruslemi, kdy předjížděl kamaráda, sklouzl mu hlavou pod brusle a narazil hlavou do mantinelu. Toto se mohlo stát i na veřejném bruslení, jen tam by neměl helmu. Takže pokud měl spadnou, štěstí, že na tréninku a s kvalitní přilbou na hlavě.
Začalo to hned v pondělí.
Ráno manžel doprovodil Dominika na 6 na trénink a mne hodil do práce. Začalo vše jak má. V 7,45hod mi volá Dominik z autobusu, něco ve smyslu, že se praštil na tréninku do hlavy, že mu je špatně. Má klasická odpověď, jelikož takový hovor nebyl poprvé, mazej do školy, kdyby ti něco bylo, volal by mi trenér a kdyby ti bylo zle ve škole, zavolají mi. Já šla pracovat a během čtení zpráv uživatelům mi volali ze školy, že je Dominikovi špatně, že jim usíná,.....ještě jsem pochybovala, ale přesto jsme pro něj došla s tím, že jdeme k dr., ať vím, co a jak,....jeho špatně většinou skončilo do hodiny "mne už je lépe".
Dětská dr. nás poslala na chyrurgii, kde jsme prožili "úžasné" 3 hodiny Že to Dominik nehraje, jsem poznala hned na začátku, hlavu balil do bundy, měnil barvy v obličeji,..... takže příjem na JIP, kapačka, přístroje,....navečer, když jsme za ním přišla, vypadal už lépe, dle hodných sestřiček, celé odpoledne prospal. Až večer si přesně vybavil, co se mu na ledě stalo, pamatoval si a popisoval všem až druhý úder do hlavy, ten první si vybavil až večer. A proč to neřekl trenérovi? Protože ho po nárazu bolela jen hlava, dotrénoval, špatně mu začalo být, až když byl ze zimáku pryč.
V úterý jej předali na normální oddělení, stále spal, ale jinak byl OK.
Ve středu už měl roupy,...chtěl jít domů a hlavně na trénink:-)
Nepustili ho.
Ve čtvrtek nám ho odpoledne propustili s tím, že má otřes mozku, zákaz jakéhokoliv pohybu na 14 dní! Ukecali jsme je na týden, že to pak zlehka zkusí.
Že doma chytil hokejku a běhal tady po bytě, asi psát ani nemusím :-) Ale domluvili jsme s trenérem ten týden volna.
Pátek, stále více spí, ale odpolední trénink aspoň z tribuny si neodpustil, když vešel na zimák, přivítali ho všichni, včetně trenéru poklepem hokejek do ledu, vrátil se úplně nadšený!
A proč to brát jako štěstí? Jelikož pád nebyl zapříčiněn hrou hokeje, nebo soubojem o puk, ale blbým uklouznutím, snad lehce tupými bruslemi, kdy předjížděl kamaráda, sklouzl mu hlavou pod brusle a narazil hlavou do mantinelu. Toto se mohlo stát i na veřejném bruslení, jen tam by neměl helmu. Takže pokud měl spadnou, štěstí, že na tréninku a s kvalitní přilbou na hlavě.
neděle 12. ledna 2014
Teta
Šátečky, tvarohové z listového těsta.
A proč teta?
Teta je nám dost často nosila, když přišla na návštěvu.
Byly výborné a mnohem hezčí, než ty moje.
Když jsem je skládala, tak jsem na ní myslela.
Byla zvláštní, teda z mého úhlu pohledu.
Tvrdila svým chováním, jak mne nemá ráda, ale myslím, že to až tak nebylo.
Ublížila mi, ale myslím, že víc mamce a taťkovi, teda co se týká mé osoby.
Já si teď zpětně myslím, že se bála mne mít ráda.
Bylo to tak i s Aidou, velkou krásnou pudlicí, pořád říkala, nech mne, nemám tě ráda,...ale vždy ji donesla něco dobrého.
Teta, když nás vyjimečně hlídala, tak se mohla taky "roztrhnout", vzpomínám si, jak nám dělala na večeři "mochovskou" byla moc dobrá a i já ji sem tam občas udělám.
Možná i díky ní, chápu lépe ve své práci seniory:-)
A ještě jsem udělala štrúdly.
Byly jablka v akci , jen jsem zvažovala, zda otevřený, jak Aranelka, nebo klasiku, hihi, jeden se povedl tak nějak na půl:-)
Turnaj s exotickým soupeřem
Ano, vidíte dobře, Matyášovým soupeřem je FC Barcelona.
A ne HC, opravdu jsem se nespletla.
Matýšek se snažil, docela dnes dost, asi nejvíce, co kdy hrál.
Zatím na super hráče nemá,....ale zlepšuje se :-)
Společná se španěli.
Hihi, nedalo mi to, ten postoj :-D
Bojoval.
Celý tým, který i přes dvě porážky získal bronzové medaile.
Všichni se radovali, jen náš Matýášek, kterému to bylo vždy fuk, to nějak neunesl a v šatně se i rozplakal.
Po cestě domů už to z něj spadlo:-)
A ještě s kluky FCB v civilu:-)
sobota 11. ledna 2014
pátek 10. ledna 2014
Zamyšlení nad školstvím
Možná si někdo řeknete, že je to dost "silný" nadpis, ale já fakt už dva dny to v hlavince nosím a přemýšlím nad tím.
Kdo čte náš blog, teda ten úplně prvotní, ví, že máme dítě s ADHD, dle mého ne nějak moc, vím, že jsou na tom děti a jejich rodiče mnohem hůř. Tím se nechci zamýšlet, ale díky tomu, že jsme chodili po různých poradnách, dělali Dominikovi samé testy. Testy, kde cca v březnu 1. třídy byli úplně nadšení, že tam tak nadprůměrně inteligentní dítě ještě neměli. Že je jinak úplně OK. Nejspíše se s nimi už prý neuvidíme, max. když si přijdeme požádat o to, aby na matematiku mohl chodit o rok výš ve škole. Přešel do jiné školy, bylo to fajn, uměli s ním pracovat, ale pro "speciální" zacházení potřebovali papír, tak jsme šli do poradny ve 3. třídě znova. Ano, byl stále vysoko nadprůměrný, ale už ne tak moc, už to nebyl ten génius. V 5. třídě mu dělali testy už ne pro děti, ale pro mládež a dospělé, opět v mnoha směrech byl v nadprůměru, něco na věk 26let, něco na míň,....už se to pěkně srovnávalo. Vlastně ani nevím, zda je správné použít slovo pěkně.
Ano, ADHD mají většinou děti v nějakém směru moc chytré, ale zase jinde opožděné, to měl Dominik sluchové vnímání a chápání "širokoobsahových" slov.
Dnes mám pocit, že v něm všechno logické přemýšlení bylo utlučeno. Teda nejspíše způsobem učení ve škole, teda teď v nové škole to vidím hodně výrazně.V minulé vyhrával soutěže, prosili mne, ať ho nechám na testování 5. tříd ve skupině dětí bez znevýhodnění, jinak je dítě zdravotně znevýhodněné, aby jim zlepšil průměr třídy.
Učí se novou látku pomocí vzorečků, ne pomoci přemýšlení. Takže např. v trojčlence ví, že se někde něco násobí, něco dělí a tak zkouší a doufá, že to trefil, protože tak se to přece ve škole učili. Přestože je to příklad, kde by jeho správný výsledek řekl už v první třídě. Teď prostě nepřemýšlí, teď dělá, co ho učí.
Naučil se to, ale proč? Není to škoda? Vždyť, kdo si z Vás vzpomene na výpočet objemu válce, výpočet povrchu koule,.... nebo, kde se co čím dělí a násobí?
Domču to samotného mrzí, jelikož nad příkladem:" 2 bonbony sníš za 4min, jak dlouho bude trvat, než sníš tři bonbony" si lámal hlavinku, různě čísla mezi sebou dělil, násobil,.... a přišel Matyáš a řekl, to je lehké, přeci 6. Hold ještě není "postižen" postupy, jak co počítat, ale popřemýšlí si nad tím. Když se ho zeptám, jak na to přišel, tak řekne, logicky, že přeci jeden bonbon cumlá 2min:-)
Končí nám platnost zprávy z PPP, tak jsme zvědavá, jak na tom bude teď.
Kdo čte náš blog, teda ten úplně prvotní, ví, že máme dítě s ADHD, dle mého ne nějak moc, vím, že jsou na tom děti a jejich rodiče mnohem hůř. Tím se nechci zamýšlet, ale díky tomu, že jsme chodili po různých poradnách, dělali Dominikovi samé testy. Testy, kde cca v březnu 1. třídy byli úplně nadšení, že tam tak nadprůměrně inteligentní dítě ještě neměli. Že je jinak úplně OK. Nejspíše se s nimi už prý neuvidíme, max. když si přijdeme požádat o to, aby na matematiku mohl chodit o rok výš ve škole. Přešel do jiné školy, bylo to fajn, uměli s ním pracovat, ale pro "speciální" zacházení potřebovali papír, tak jsme šli do poradny ve 3. třídě znova. Ano, byl stále vysoko nadprůměrný, ale už ne tak moc, už to nebyl ten génius. V 5. třídě mu dělali testy už ne pro děti, ale pro mládež a dospělé, opět v mnoha směrech byl v nadprůměru, něco na věk 26let, něco na míň,....už se to pěkně srovnávalo. Vlastně ani nevím, zda je správné použít slovo pěkně.
Ano, ADHD mají většinou děti v nějakém směru moc chytré, ale zase jinde opožděné, to měl Dominik sluchové vnímání a chápání "širokoobsahových" slov.
Dnes mám pocit, že v něm všechno logické přemýšlení bylo utlučeno. Teda nejspíše způsobem učení ve škole, teda teď v nové škole to vidím hodně výrazně.V minulé vyhrával soutěže, prosili mne, ať ho nechám na testování 5. tříd ve skupině dětí bez znevýhodnění, jinak je dítě zdravotně znevýhodněné, aby jim zlepšil průměr třídy.
Učí se novou látku pomocí vzorečků, ne pomoci přemýšlení. Takže např. v trojčlence ví, že se někde něco násobí, něco dělí a tak zkouší a doufá, že to trefil, protože tak se to přece ve škole učili. Přestože je to příklad, kde by jeho správný výsledek řekl už v první třídě. Teď prostě nepřemýšlí, teď dělá, co ho učí.
Naučil se to, ale proč? Není to škoda? Vždyť, kdo si z Vás vzpomene na výpočet objemu válce, výpočet povrchu koule,.... nebo, kde se co čím dělí a násobí?
Domču to samotného mrzí, jelikož nad příkladem:" 2 bonbony sníš za 4min, jak dlouho bude trvat, než sníš tři bonbony" si lámal hlavinku, různě čísla mezi sebou dělil, násobil,.... a přišel Matyáš a řekl, to je lehké, přeci 6. Hold ještě není "postižen" postupy, jak co počítat, ale popřemýšlí si nad tím. Když se ho zeptám, jak na to přišel, tak řekne, logicky, že přeci jeden bonbon cumlá 2min:-)
Končí nám platnost zprávy z PPP, tak jsme zvědavá, jak na tom bude teď.
úterý 7. ledna 2014
Pozitiva x negativa
Tak ať nepíšu, jakože si stále stěžuji/i když ono to vypsání špatných věcí člověku uleví/, tak dnes jedna zpráva pozitivní a druhá negativní.
Pozitivní: Udělala jsme radost sobě, jedné mé uživatelce a její neteři.
Nastoupila k nám nová paní, bohužel s Alzheimerem. Kdo zná, ví, že se nedá dle stupně s takto nemocnými vždy dobře domluvit. Dle předešlých zpráv z jiného "ústavu" byla totální "ležák"/proč uvozovky? je to nesprávné slovo, které v práci nesmíme používat, ale uživatel trvale upoután na lůžko, tož pochopte, že Vám bude stačit "ležák"/:-). Jedno z oddělení, kde patří se pyšnilo, že se jim daří uživatelku dostávat do vozíku a že jí společně s ostatními. Jelikož znám její neteř, tak jsme si řekla, že se ji poptám, jak na tom byla a proč nechodí. Z její řeči, sama neví, jen všude jim řekli, že ať to raději vůbec nezkouší s ní chodit. Jako nezdravotníci poslechli, ale bylo jim líto, že už nechodí, že je z ní "ležák".
Tak jsme vzala kolegyňku, taurus, úžasnou mou pomůcku a šly jsme to zkusit. Chvilku trvalo, než jsme ji vysvětila, co po ní chci, ale stoupla si a téměř sama. Bylo vidět, že ji to dělá radost, chvilinku trvalo, než pochopila, že chci po ní, aby zvedla jednu nohu, pak druhou,... jsem si řekla a ji také, že to je paráda, jednu zvedla snad 2cm a druhou lehce pokrčila. Pak se na mne podívala a říká, jdeme. Odbrzdila jsem chodítko a šli jsme, ušla cca 5-7m. První krůčky byly malinké, postupně se získanou jistotou se krok protahoval. Byla nadšená a my s ní. Hned jsem posílala zprávu neteři a ta byla moc nadšená. Ještě odpoledne mi moc děkovala, za naději, že se bude moci teta, která je pro ni jako babička, občas na nohy postavit. Pro toto svou práci miluji!
Negativní: Negativní pocit mám z přípravky. Teď nemám na myslí tréninkovou jednotku, ta je moc fajn, ale atmosféru mezi rodiči
Že do šatny nemůžou rodiče, až na vyvolené,...budiž,že do šatny jsou přidělení místa dle kamarádičkování,..budiž, soupeření, kdo má lepší klubové mikiny, budiž, ale pošuškávání, kdo jde na ten lepší turnaj, vyřízení věcí, super pohárů, "tajné" schůzky,..... to je na mne fakt moc. Proč já si myslela, že toto má na starosti trenér, hlavní trenér, proč se vždy oznámí přede všemi nominace, rozdání úkolů,..
Chjooo, vědět o jiném sportu, který by Matyáše bavil, oželím hokej. I když Maty pořád tvrdí, jak chce hrát hokej, ale že by se na ledě přetrhl se říct nedá :-D
Pozitivní: Udělala jsme radost sobě, jedné mé uživatelce a její neteři.
Nastoupila k nám nová paní, bohužel s Alzheimerem. Kdo zná, ví, že se nedá dle stupně s takto nemocnými vždy dobře domluvit. Dle předešlých zpráv z jiného "ústavu" byla totální "ležák"/proč uvozovky? je to nesprávné slovo, které v práci nesmíme používat, ale uživatel trvale upoután na lůžko, tož pochopte, že Vám bude stačit "ležák"/:-). Jedno z oddělení, kde patří se pyšnilo, že se jim daří uživatelku dostávat do vozíku a že jí společně s ostatními. Jelikož znám její neteř, tak jsme si řekla, že se ji poptám, jak na tom byla a proč nechodí. Z její řeči, sama neví, jen všude jim řekli, že ať to raději vůbec nezkouší s ní chodit. Jako nezdravotníci poslechli, ale bylo jim líto, že už nechodí, že je z ní "ležák".
Tak jsme vzala kolegyňku, taurus, úžasnou mou pomůcku a šly jsme to zkusit. Chvilku trvalo, než jsme ji vysvětila, co po ní chci, ale stoupla si a téměř sama. Bylo vidět, že ji to dělá radost, chvilinku trvalo, než pochopila, že chci po ní, aby zvedla jednu nohu, pak druhou,... jsem si řekla a ji také, že to je paráda, jednu zvedla snad 2cm a druhou lehce pokrčila. Pak se na mne podívala a říká, jdeme. Odbrzdila jsem chodítko a šli jsme, ušla cca 5-7m. První krůčky byly malinké, postupně se získanou jistotou se krok protahoval. Byla nadšená a my s ní. Hned jsem posílala zprávu neteři a ta byla moc nadšená. Ještě odpoledne mi moc děkovala, za naději, že se bude moci teta, která je pro ni jako babička, občas na nohy postavit. Pro toto svou práci miluji!
Negativní: Negativní pocit mám z přípravky. Teď nemám na myslí tréninkovou jednotku, ta je moc fajn, ale atmosféru mezi rodiči
Že do šatny nemůžou rodiče, až na vyvolené,...budiž,že do šatny jsou přidělení místa dle kamarádičkování,..budiž, soupeření, kdo má lepší klubové mikiny, budiž, ale pošuškávání, kdo jde na ten lepší turnaj, vyřízení věcí, super pohárů, "tajné" schůzky,..... to je na mne fakt moc. Proč já si myslela, že toto má na starosti trenér, hlavní trenér, proč se vždy oznámí přede všemi nominace, rozdání úkolů,..
Chjooo, vědět o jiném sportu, který by Matyáše bavil, oželím hokej. I když Maty pořád tvrdí, jak chce hrát hokej, ale že by se na ledě přetrhl se říct nedá :-D
pondělí 6. ledna 2014
Brusle nalezeny
Uffff!
Nalezeny a nevím, zda mám napsat, kde, jelikož to bude vypadat, jakože naše dítě je totální ..... :-)
Ale hlavní je, že jsou a že muže trénovat:-)
Nalezeny a nevím, zda mám napsat, kde, jelikož to bude vypadat, jakože naše dítě je totální ..... :-)
Ale hlavní je, že jsou a že muže trénovat:-)
neděle 5. ledna 2014
Trestování
Nevím, asi nějaké období.
Ale takové chování u Matyáše neznám.
Zlobí brášky, rozkazuje a kárá i jen tak ubližuje Emě/např, sice lehkým, ale i přesto bouchám polštářkem do ní/.
Porušuje domluvy, např. Jak douklízím kuchyň, zkontroluji, jak sis uklidil a bude-li to OK, můžeš jít hrát na pc.
Douklízím a jdu do dětského a on už hraje. Ano, má uklizeno, ale nepočkal.
Vždy se mu dalo věřit. Teď jak by zkoušel, co mu projde.
Začal na sebe hodně upozorňovat např. běháním před TV, dupáním nožkama/ještě, že pod námi nikdo nebydlí/
Nemám pocit, že by jsme s ním netrávili čas, hrajeme hry, procházkujeme,...
A teď zase. Grrr, šel si nachystat věco do školy. Vždy to zvládla úplně v pohodě.
Máš nachystané pastelky, ostrouhané tak, aby se s nimi dalo psát?
Jo.
Takže jsou všechny pěkně ostrouhané?
No všechny jsem teď nestrouhal.
Ano, Matýsku, pokud jsou ostatní ostrouhané, není třeba je strouhat znova.
Takže máš je všechny ostrouhané?
Ano.
Tak se jdeme podívat.
Už vytahuje pouzdro z aktovky a dává do něj pastelku, po otevření je vidět, že to kolem strouhátka prošlo někdy před vánoci.
Tak už zase brečí, vždyť jsem ti, maminko, říkal, že jsem všechny nestrouhal.
Druhý trest psal už dopoledne, měl napsat jak se má chovat.
Pochopil to přesně naopak, psal co už nebude dělat.
Tak na závěr to musel převést do pozitiv.
Chjoooo!
Já vím, máme to doma asi všechny a přejde to.
ALe na něj byl vždy spoleh, vždy dodržel, na čem jsme se domluvili.
Tak proč?
Aspoň dobrý oběd
Jak jinak to říct.
Poklidné rána skončila, najeli jsme opět na tréninkové víkendy. Matyášek už v 7,45 na ledě a pak od 11hod měl hrát Dominik. Mezi tím jsme doma připravili základ na oběd a vyrazili na Domčův zápas. Hned od vstupu ho vyhlížíme na ledě. V tom jej slyším, jak na nás volá od střídačky v civilu.
Od pátku se mu ztratily ze šatny brusle.
Takže celý zápas jsme procházeli šatny a hledali.
Nenašli.
Snad se najdou, že je třeba někdo, kdo si půjčil, vrátí.
Jeho tým vyhrál v nástavbové části, tak snad se jim povede i dál.
sobota 4. ledna 2014
HC AZ Havířov - Litoměříce
A po hodně dlouhé době se mnou byl i Matyáš.
Nasadil dres od Ježíška a šlo se.
Docela ho to bavilo, dost to komentoval.
Mami, to byl faul!
Matýsku, faul to je, až když to rozhodčí pískne.
Aha.
Mami, už vím proč, až když to pískne, protože tak by si mohli hráči jen tak lehnout a dělat, že to byl faul :-D
A na závěr plácnutí s hráči.
Myslím, že po tomto zkušebním zápase, zda to tam vydrží, ho mohu brát častěji:-)
Dnenší pečení
Po dlouhé době jsem udělala kynuté těsto se sádlem.
Nelepí se, dobře se s ním pracuje.
Byl to pokus, jelikož je to recept do pekárny a ta se ještě nepřestěhovala:-(
Vždy na ni zapomeneme.
Z půlky byly koláče, ano byly, není ani jeden a z druhé je pletený plněný cop.
Ten ještě je, kousínek a mám pocit, že se právě chystá vklouznout na talíř manželovi:-)
Mňamka, plněné tvarohem a marmeládou.
Ještě dotaz, dočetli-li jste až sem.
Který tvaroh a na co používáte, mám na myslí tvaroh ve vaničce a tvaroh, klasiku kostku.
Já dnes měla snad po sto letech kostku, musela jsem do něj dát i vajíčko, abych to nějak rozmíchala.
Ale chuťově byl fakt dobrý.
pátek 3. ledna 2014
Jaro?
Kdo by to byl řekl, že není jaro.
Venku dnes svítilo sluníčko a ve stínu, když jsem přišla z práce domů bylo 8C.
Lákalo to na procházku a tak jsme se nechali ukecat.
středa 1. ledna 2014
Betlém
Tak jsme dnes navštívili babičku a dědu.
Je pravdou, že jsme u nich dlouho nebyli, jsme ostudy a při tom je u nich vždy tak fajn:-)
Babička má nové skříně a teda tím i nově postavený Betlém.
Jako děti, kdy jsme trávili u babičky prázdniny, jsme si chtěli s Betlémem vždy hrát.
Nebylo nám dovoleno, dnes to chápu.
V našich rukou, by už se nebylo dnes na co dívat, a že je to krása!
Vždy jsme si představovala, co si ti lidičkové asi právě říkají:-)
Po návštěvě babičky a dědy jsme měli jet na ohňostroj do Ostravy.
Jen ten noční děti nějak zmohl, už po cestě k babičce nám usínaly v autě.
Nakonec jsme je posbírali a jeli domů.
Novoroční oběd
Vepřové masko s broskví a sýrem s hranolky.
Jak já to s tím ovocem mám ráda a jak málo to doma vařím.
Dnes snad po 4 letech :-D
Kupodivu mimo Matyáše si všichni pochutnali, ten opět broskev a sýr nechal.
Právě kvůli častému fifráni v jídle, nějak specialitky nedělám. Raději udělám to, co vím, že s ní a mne nemrzí práce, kterou jsem s tím měla.
Dokonce jsme i po dlouhé době udělala pikantní omáčku, hihi, tatarka, kečup, česnek.
Teď lehce spočneme a hurá za babičkou.
Ohňostroj
Plánovali jsme, že se na něj půjdeme kouknout, snad od začátku, co tady bydlíme.
Však bydlíme kousek od středu města:-)
Pochybnosti začaly s blížícími se minutami k odchodu.
Mládež a ne jen ta, posilněná alkoholem, to střílela kdekoliv.
Museli jsme projít "hlavní cestou".
Zvládli jsme to.
Odměna stála za to.
Nádherný ohňostroj za doprovodu hudby, např. z posledního dílu agenta OO7 v podání Adel, pak z Korzára,...
Opravdu moc pěkný.
Matyášek se vždy ohňostroje bál, loni nám i plakal.
Havířov má min 2 ohňostroje v roce, ten první, při zahájení adventu, Maty promarodil.
Tento si "užil", měl radost, že se už tolik nebojí, ale občas se díval do země.
Já měla taky obavu, když jsem viděla, jak někteří nedodržují postup a střílí to třeba z ruky místo z láhve, běhal mi mráz po zádech.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)