Dnešní den začal deštěm, tak jsme si šli domluvit program v herně a vypít si kafe.

Kluci, k mému velkému překvapení i Maty, stavěli kostky a HRÁLI si na mulionáře a miliardáře  :-D 

Přestalo pršet a my se i s Adamem, Peťkou a jejich maminkou vydali pěšky na Edelštejn hledat kešku.

Adam byl hodně zvídavý. Peťka to brala jako poklad.

Nejprve jsme došli k horní části lanovky, pokochali se výhledem a vydali se na zříceninu.

To je ona, ještě kousek kamení i vedle.

Děti dostaly nápovědu a pustily se do hledání. Mezitím začalo pršet, přesto stále hledaly a nakonec i našly!

To bylo radosti. Prohlédly si obsah, podepsaly se.

Začalo lít a bouřka.

Nadadili jsme super rychlost a běželi dolů, stezka se proměnila v potok, takže do lázní jsme přišli promočení, ale přesto nadšení, děti plné zážitků.

Odpoledne jsme si odpočinuli a vzali kola, kolobky a za modré oblohy vyšli do parku.

Jen dnes bylo aprílové počasí a déšť nás opět zahnal pod střechu.

PS: kluci natáčeli dva díly minecraftu na mobil. 

Dost se u toho bavili. Vím, co na tom. Ale bavil se Maty  ;-) 

Dobrodružství

Dnešní den měl být odpočinkový.

Zaslouženě.

Tak jsme se šli projít na Dny Zlatých hor.

Matyáš si vyzkoušel roli moderátora a podívali jsme se na příjezd a průvod císaře.

Odpoledne jsme na přání Matýska jeli LESEM na kolech.

Fakt zážitek!!!! 

Kořeny, kameny, bahno,..... ještě, že to tak vymyslel, jelikož já bych do toho sama nešla.

Stačilo nám ale 3,5km a zpátky jsme jeli už po cestách. 6Km ve větší pohodě.

Jelikož měl ještě 30min před večeří, tak skáknul do bazénu, musel vyzkoušet i taťkové brýle, jsou prý lepší.

Po večeři jsme šli ještě do města, podívat se na Jumpig dreams(snad jsem název nespletla). Bylo to úžasné vystoupení bubnů.

Hadí louky v pozadí.

U Ztracených štol, voda teče do kopce .

U mlýnů, dnes i rýžoval.

Milionáři stále nejsme.

Přes brod. Jednou to nevyšlo, tak si smočil i tenisky. Ještě, že tu máme super sušáky na boty.

cyklovýlet na Edelštejn a ještě dál

Tak jsme se vydali na nejvyšší stoupání v okolí s tím, že kola máme pro rychlejší návrat.

Maty to pochopil tak, že čím dřív to bude mít za sebou, tím lépe. 

Dal se do boje, neposlouchal své tělo a dostal záchvat.

Naštěstí uklidnění a ventolín mu pomohl.

Pak už vždy sesedl z kola, jak se mu začalo hůře dýchat.

Na Edelštejn, cca 3,5km do kopce 3/4vyjel, zbytek vyšel.

Foto nad lanovkou, kousek od zříceniny.

Na Edelštejn jsme nakonec nešli, ale jeli dál, trošku do kopečka pi hřebeni hor.

Přestávka u horského pramene.

Neplánovaný výlet po cestě na Výrův kámen.

Začalo hrozně bouřit, nad námi krásné modro.

Pro jistotu jsme nastartovali a spěchali zoět do lázní.

Takže u kostela, p. Marie Pomocné jsme jen přibrzdili na foto a frčeli dál.

Tady ta bílá tečka ve stromech opět to potní místo, kostel.

A už jen z kopce dolů.

Celý výlet byl cca 8km stoupání a ve vrcholcích, za to dalších 5km prudkého klesání a rychlé jízdy.

Po obědě jel Maty na speleo a pak hurá konečně do bazénu, vyzkoušet brýle.

Musel chvíli počkat, až přestane pršet, ale vyplatilo se. Bylo jich v bazéně jen 5.

Po večeři ještě řádil s Fildou v parku, bubliny, ohýnek, prolézačky.

Deštíček

Tak deštíčkem nám začal dnešní výlet, ale neodradil nás. Cíl Biskupská kúpa.

Po cestě na Hegerovou vyhlídku, kde jsme ulovili další kéšku. Bohužel další, která měla v nápovědě i přesné foto s označením už ne. Tak buď ji někdo zničil, nebo schoval jinam.

Podepsal nás Maty  ;-) 

Opět Polsko.  :-D 

A jsme v cíli. Povedlo, teď už jen schody nahoru a pokochat se vyhlídkou.

Maty se tafy moc dobře necítil, tak ryvhle seběhl dolů.

Já se kochala, se zamračenou oblohou jsem tady ještě nebyla.

A Mary se dole objímal se zemí, že je rád, že už je na ni.

Po obědě odjel na speleo a mi oznámili, že máme na vrátnici balík.

Tak s rozbalením jsem čekala, až se vráti.  ;-) 

Já zatím poprvé vytáhla foťák a šla na lov. 

Jen místo deštíčku nás přepadl slejvák a tak jsme čekali nejen na děti, až se vrátí ze spelea, ake i až přestane pršet.

A jupíííí, v balíku byla i selfie tyč,.... tak ji byli třeba pořádně vyzkoušet.

Za hranice

tak bychom mohli vyhodnotit dnešní den. Ujeli jsme s Matym přes 12km terénu, kde jsme museli šlapat i při jízdě z kopce dolů, jedna Matyho překonaná hranice. Druhá, když pomáhal malému Fildovi s jízdou v parku a nechal ho vyhrát! A třetí byla opravdová, překročili jsme na kolech hranici s Polskem.
A ještě další, taková malá, jízda na kole brodem.
Já si dala kratší běh, hold kopečky ty kilometry nějak prodlužují, v Havířově je určitě kilometr kratší než ve Zlatých horách.
Večer jsme hráli prší.  :-D
A jupííí, puchýře praskly, vypadá to nadějně!

Brod u Zlatorudných mlýnů.

Na kolech už v Polsku.

U Zlatého jezera.

cykloterapie k Černému jezeru

Jelikož v rámci terapie je i pobyt venku, pohyb,..... ať si i alveoly na zátěž zvykají, vydali jsme se s Matym k Černému jezeru. Vždy jsme tam byli, ale pěšky. Cestu jsme si pamatovali skvělou.

Nakonec to byl sám kámen, bahno, kopce,... navíc jsem zapomněla ventolín v druhém batůžku.

Tak s malými přestávkami, dle Matyho možností, jsme to zvládli.

Jen díky asi kousnutí nějakým hmyzem, čert ví jakým, dostal Maty ráno xyzal, což u něj znamená únavu a ospalost první dny. Proto jej většinou dáváme večer, dnes bohužel ráno.

Takto to vypadá. Kousek od puchýřků má jiný kousanec, takový klasický.

Po odpočinku jsme jeli do centra města, aby jsme koupili potápěčské brýle.

Povedlo se. Tak už jen výléčit nožku a hurá do vody.

Po obědě jel Maty na speleo a před večeří ještě řádění v parku, které bylo ukončeno deštíkem.

Na to, že už dva dny měly řádit bouřky, tak to dopadlo skvěle.

Večer Maty odpadl, ani Wifi ho neudrželo ve bdělém stavu. 

Pondělí léčebné

Může to vypadat, že jsme na rekreaci, ale opak je oravdou.

Ne, že by jsme si neužívali.

Budíček v 6,00. 6,30 vizita, 7,00 inhalace, 7,20 snídaně, 7,50 rehabilitace. Od 8,45 pobyt venku, i za deště. 11, 50 inhalace, 12,10 oběd, 12,55 speleoterapie, od 16,10 do 17,50 venku, inhalace a v 18,00 večeře. Ve 20, 00 klid, wifi na pokoji. 

My dnes vyrazili dopoledne na Zlatorudné mlýny, po cestě hledali kéšku, jen jsme zjistili, že je prémiová. Tak aspoň na mlýnech jsme ulovili, jen musíme zjistit, kam zaslat odpovědi na otázky. 

Maty se prošel několikrát ledovou říčkou.

Po speleu šel využít pěkného počasí a řádil v bazéně.

Pak zjistil, že má divné kousnutí na noze.

Ani dr. neví, co to bylo. Dva puchyře, ale tvrdé vedle sebe s otokem a svěděním.

Něčím mu

1. den ve Zlatých horách

Našli jsme s Matym 1.kéšku pomoci mobilu. Jupioo!

Maty měl fakt velkou radost, našel ji on.

Odpoledne, to už s námi nebyl taťka, jsme šli lovit pokémony do centra města. Našli jsme nové hřiště a zahráli si obr dámu. Těsně jsem Matýska porazila, ale v průběhu hry to vypadalo přesně naopak.

A ráno nás vzal taťka na místo, kde rostou. A našli jsme, dokonce nehořké, jak ty minule.  ;-) 

Kryštofkemp na Hukvaldech

Tak konečně dnes. Lístky jsem měla doma od prosince a byly i pro další členy rodiny.

Jen Maty je s tatínkem v lázních, Domča i Kubík pryč.

Tak jsme to nějak prokombinovali a šli se mnou Peťka s manželem a Verunka s Petry a Petrou.  :-D 

Bylo to naprosto úžasné!

Všechny kapely:Jelen, Michal Hrůza, Ivan Mládek s celou skupinou a i Kryštof, naprosto dokonalí byli všichni a Mládek a spol měl i potlesk ve stoje. U Kryštofů si nikdo ani nesednul.

Bylo to příjemné odpoledne.

Jediné mínus byla má chybějící rodinka.

Tak snad za 2roky to vyjde a třeba i se stany.  ;-) 

S mládeží

Dnes klasika práce. Ještě, že ji mám tak ráda. Přesto jsem si vybrala troškz náhradka. Volal mu Kubík, že přijedou s Verčou a že by mi pomohli udělat na večeři domácí pizzu.

Tak jsem jela nakoupit.

Než přijeli, vyprala jsem ještě pár praček.

Pak už jsme se pustili do kuchtění.

Pizza s anglickou, šunkou, paorikášem, kukuřicí, hermelínem, nivou, eudamem a jedna ještě navíc s cibulí.

Povedly se. 

Maty mi volal, že i když ho budu tahat po horách, tak se těší, až přijedu. 

Jupíííí, měla jsem obavu, že bude chtít, ať tatínek zůstane dál s ním. 

Tak snad si to spolu užijeme minimálně tak pěkně, jak s taťkou.

Sama doma

Tak to jsem po práci měla být já. Po tááák dlouhé době.
Udělala jsem si z práce procházku přes centrum města na zmrzlinu. Dala jsem si slaný karamel a dark čokoládovou. Obě jsou výborné a šla procházkou k paní Lucii, ať mi udělá krásné letní a veselé nehtíky. Povedlo se.
Doma jsem se pak zamkla na 4 západy a dlouho nemohla z toho klidu usnout. Také se povedlo.  :-D

Konečné vyšetření

Tak nejprve k fotce. Maty dnes nastoupil na 1.speleoterapii. Konečně si vylezl na strom-prulézku, na kterou lozí všechny děti před odjezdem na terapii.

Takže si lázně zatím moc užívají.

A těď k tomu vyšetření.

Jedná se o Dominika. Loni v říjnu postoupil operaci u jediného lékaře v ČR, který to umí, v Praze.

Dominik měl srostlé kosti v nártu. Omezený pohyb v noze,....

Operace proběhla dle slov dr. dobře. Věřili jsme, však je to jediný odborník.

Dominik nastoupil na rehabilitace a zlepšování stále nebylo.

Když nám dr. v Praze stále hlásil, že je vše OK a stále nás zval na placené kontroly, nevydržela a volala našemu ortopedovi, jestli by si nás už převzal, že péči, kterou máme v Praze zvládne s přehledem on. Převzal, Dominika proťukl pořádně, byl překvapen, bohužel, nemile a začalo zjišťování proč. Za svou cca 45min péči jsme neplatili nic, za 5min mlčení, lehkého dotyku lékaře Domčové nohy 700kč. A to několikrát a opakovaně, za sundáním sádry ještě příplatek 500kč.

Přesto jsme byli ochotni zaplatit, jak se říká, cokoliv, jen ať je Dominik OK. Navíc, dle slov lékaře banální zákrok. Max. riziko je v tom, že mu noha už tolik neporoste, že klentba se už nemusí 100% vytvarovat.

Přístup lékaře v nemocnici hodnotit snad ani nemůžu. Viděla jsem ho 1x, když jsem ho 3dny naháněla, abych zjistila, jak proběhla operace.

Náš ortoped nás poslal na rtg, zde je vše OK. Operace, vysekání kostí OK. Takže neurolog. Ten ho odeslal na EMG a FM. 

Závěr potvrdil předpoklad našeho ortopeda. Parézy nervů. Těžko říct, zda důsledkem operace nebo to bylo již před operací. Nicméně, po přečtení průběhu operace řekl, že toto se dalo u jednoho nervu čekat minimálně na 90%, když natahovali sval. 

Závěr:vzhledem k pooperační délce již změna k lepšímu nebude.

Takže když pominu tisíce peněz, hodiny stresu, dovolené v práci,... tak Dominik má při větší zátěži, jako je běhání, dlouhá chůze,...) bolesti nohy i s otoky. Letní příprava bude muset být upravená. 

Naštěstí v bruslích mu to nepřekáží.

Co mne na tom všem nejvíce štve?

Že nám tento výsledek nebyl vůbec nabídnut. Bylo nám řečeno, že bude vše o mnoho lepší. 

Další pozdrav z lázní

Maty a Kubíkova Verunka.  :-D
Verča už dnes odjela, byla v lázních se svou sestrou už od června.
Vlastně i Kubík se s Verčou seznámil právě v těchto lázních před několika lety.
A že jim to trvalo, než si našli cestu k sobě.
Maty si lázně vážně moc užívá, tak snad mu nadšení vydrží i po dobu mého pobytu s ním.
Já chodím do práce. Doma je děsné ticho.  :-D
Počasí je aprílové a já jdu hledat apku na hledání pokémonú, snad budou lítat i ve Zlatých horách a taky místa kéšek, ať máme cíl výletů.

Pozdrav Matýska

Tak super! Ono to jde i z mobilu. Tak teď si ještě najít nějakou rychlou ikonu a bude to super!  ;-)

K fotce: Maty je s tatínkem v lázních a já tam jedu v neděli a hned na 3týdny. Já se táááák moc těším.

Skoro rok!!!!

Kdo by to byl řekl, že skoro rok jsem zde nevložila žádnou informaci o nás!

Tak lehce o nás.

Jsme všichni pěkně spolu a dá se říct, že zdraví.
Kubík postoupil do posledního ročníku technického licea.
Dominik ukončil 9. třídu s pětkami, co bude dál se uvidí na konci srpna, buď maturitní obor, na který je přijatý s podmínkou dokončení ZŠ nebo ten sám obor jen s výučním listem. Hold, puberta a jeho naivita, že se nad ním všichni smilují,...
Matyášek postoupil do 5. třídy, poprvé vysvědčení bez jediné jedničky, to raději nebudu komentovat a budu věřit, že příští školní rok, kdy by měl mít aspoň částečně asistenta a IVP, podpořen medikací paní psychiatričky, bude lepší.
Konec školy, jsou prázdniny! Prázdniny jsem asi nejvíce vyhlížela já :-D
Matyášek již byl na táboře, opět s H+H a opět nadšen. Pak jsme byli na chatě babičky a dědečka se sestrou a jejíma dětma. Byly jsme plní plánu, co budeme všechno dělat. Ale osud chtěl jinak.
Joníka jsme druhý den odvezly do nemocnice, kde ho zbavili slepého střeva. Takže děti, hlavně Jolanku, jsem si užila opravdu hodně mooooc. Joníčka po 4 dnech pustili a my jeli domů.
V pátek kontrola Matyáše u dětské před nástupem do lázní.
Nástup povolen.

A dnes právě proto, že mám mužíčka a Matýska v lázních, tak jsem zde nakoukla a zjistila, že teda rok jsem se flákala. :-P

A taky už dlouho se přesvědčuji, že na fb již psát rodinné věci nebudu, což už dělám delší dobu, ale zase mi chybí, mít se kde, kouknout, co kdy bylo.
Tak zase snad chvilku budu psát tady.
Snad to jde i nějak z mobilu, to bylo na fb to lepší :-)