sobota 1. února 2014

Konečně v kuchyni

Manžel nebyl doma, já nikde nelítala po doktorech, tak jsem se mohla vrhnout na kuchyň.
Musím přiznat, že už mi to i chybělo.
Manžel mne k ničemu nepustil. 
Přiletěl navečer z práce, po cestě už volal, ať nechystám večeři. Přilítl, nachystal nám jídlo a ještě uvařil na další den. Zlatíčko, ale já se chtěla už taky hýbat.
Jsem to ale nevděčnice.

Na oběd jsem dělala zelí mých rodičů.
Miluji tu zasmažku z brambor, ale díky ní, jsem se oběda: bram. knedlík, zelí a sekaná, ani nedotkla.¨Jsem se přejedla zasmažkou.
A než jsem vše dovařila zadělala jsem sádlové kynuté těsto na české buchty.
Ale příště zůstanu u klasiky.
Těsto se sádlem je super, na koláče, vánočky, záviny,...na české buchty je lepší klasika.
Ale i tak mizí rychle.
A co záda.
Vydržela, těšila jsem se, až si sednu, ale šlo to.
Ještě neudržím plný hrnec vody v jedné ruce, ale jinak paráda!

PS: Maty je celý den bez horeček.

Žádné komentáře:

Okomentovat