Na 6 do práce, už ráno jsem tušila, že Kubíkovi není hej, není se čemu divit, čeká ho dnes první obhajoba, ale jak sám říká, není mi dobře, mám to ze stresu. Popřála jsem mu hodně štěstí a ať se po tom ozve. Před 8 mi volá, že školu nedá, že zvrací, že si zajde k dr. pro razítko, at má na náhradní termín. Já mu ještě domluvila, že tam nemusí hned, ale až později, až mu bude lépe.
Později mi volal manžel, že leží Kubík na JIPce - ketoacidoza.
V poledne končím v práci a frčím domů mu zabalit věci. Do školy k Matymu na domluvenou schůzku s třídní a s psycholožkou z PPP. Výsledek, pokusíme se o asistenta, ještě nějaké nápady, jak na Matyho.
Šupem do nemocnice za Kubíkem, hned dostal ode mne sprdunk, z části za pobyt v nemocnici může sám. A pak domů pro Matýska a do divadla na Hurvínkovo Nebesíčko. To se mu líbilo, mi ne. Navíc loutky nevedli ti, co měli, hlas byl reprodukovaný, v dálce na podiu prťvé loutky,.... hlavně, že byl Maty spokojený.
A po cestě zpět jsme se zastavili na Loveičkách s Kryštofem. To bylo parádní, hodina písní, zábavy a nakonec i foto a podpis. Domů, rychle napsat zapomenutý úkol a šup do hajan.
Nezmínila jsem Domču, ale ten stále trénuje a chodí školy.:-)
Ajaj, držím palce, ať je Kubík rychle v pořádku.
OdpovědětVymazat