Tak jsme se vydali na nejvyšší stoupání v okolí s tím, že kola máme pro rychlejší návrat.
Maty to pochopil tak, že čím dřív to bude mít za sebou, tím lépe.
Dal se do boje, neposlouchal své tělo a dostal záchvat.
Naštěstí uklidnění a ventolín mu pomohl.
Pak už vždy sesedl z kola, jak se mu začalo hůře dýchat.
Na Edelštejn, cca 3,5km do kopce 3/4vyjel, zbytek vyšel.
Foto nad lanovkou, kousek od zříceniny.
Na Edelštejn jsme nakonec nešli, ale jeli dál, trošku do kopečka pi hřebeni hor.
Přestávka u horského pramene.
Neplánovaný výlet po cestě na Výrův kámen.
Začalo hrozně bouřit, nad námi krásné modro.
Pro jistotu jsme nastartovali a spěchali zoět do lázní.
Takže u kostela, p. Marie Pomocné jsme jen přibrzdili na foto a frčeli dál.
Tady ta bílá tečka ve stromech opět to potní místo, kostel.
A už jen z kopce dolů.
Celý výlet byl cca 8km stoupání a ve vrcholcích, za to dalších 5km prudkého klesání a rychlé jízdy.
Po obědě jel Maty na speleo a pak hurá konečně do bazénu, vyzkoušet brýle.
Musel chvíli počkat, až přestane pršet, ale vyplatilo se. Bylo jich v bazéně jen 5.
Po večeři ještě řádil s Fildou v parku, bubliny, ohýnek, prolézačky.
Žádné komentáře:
Okomentovat