Je 5,33 hod, sedím v hledišti na zimním stadioně a čekám. Čekám už 6 let až se 12letý syn pozdraví s kluky, nasadí výstroj, brusle, dres, helmu a do rukou hokejku. Čekám tam 2x týdně. Už Vás slyším, v 6 hodin na ledě? Před školou? A to není vše, pak ještě 2x týdně odpoledne, to má k tréninku na ledě, ještě posilování a ve středu činky. Co to přesně znamená nevím. Ano, Vás by to určitě zajímalo, mne taky :-) Je to prý pro kluky super do života, učí se, jak správně zvedat činky. Věřím trenérům. Musím. Sobotu a neděli volnou měl od srpna asi 2x. Jinak hrají zápasy. A my rodiče chodíme fandit, spíše držet palce, ať se jim daří a ať zrovna to naše dítě neudělá chybu. Tatínek se občas dívá jinak, sleduje, že jeho dítko nejeví zájem, nebojuje, nebruslí,....a já jen připomínám, že nehraje proto, aby z něj byla hvězda NHL, ale proto, aby nebarabčil venku na sídlišti, že sportovat je zdravé a hlavně, že ho to baví. Občas slýchávám, že naše dítě přetěžuji. Ten, kdo to řekne, nezná ho. Je schopný trávit hodiny na ledě a pak si vzít doma puk a hokejku a pokračuje v "hraní". A co škola? Dokud jsme se nepřestěhovali, měl většinou vyznamenání. Takže školu zvládal. Ano, teď bojujeme, syn má ADHD, přechod do jiné školy nebyl v pubertě asi ten správný krok, ale stalo se. On je spokojený, školu zatím měnit nechce, přestože by si to určitě někteří učitelé přáli.
A je na ledě, s ním i celá parta kluků. Ta tam je nechuť ranního vstávání, ta tam je ospalé dítě. Vidí puk, branku, šanci dát gól. Ano, není to jen o hraní, je to dřina a ještě větší, když se nedaří, když to nejde, když to bolí - takový je i život. A ta radost, když se to povede, když dají gól, když vyhrají zápas. Ta tam je rivalita, kdo má lepší účes, triko,,...po gólech se "oťapkávají, objímají, naskáčou na brankáře/kolikrát ho lituji/, rodičům pro radost udělají vítězné rybičky. Mají velkou radost, která předčí bolavé svaly, neúspěch z minulého zápasu. A my rodiče také. Vidím šťastné dítě, které se nadřelo pro výhru a které ji bude mít min, do dalšího vstupu na led. Dítě, které je nadšené celý den, stále dokola opakuje, jaké to bylo super a jak udělal to a tam to.
A je tady otázka: Doporučuji dát dítě na hokej? Pokud si je rodič jistý, že bude ochoten věnovat kupu času dítěti, prostát víkendy a tréninky na střídačce, v hledišti,...jedno pozitivum, nikdy tady neprší a teplota je stále stejná, ale mám na mysli opravdu hodně času a hlavně ze začátku v přípravce, kde je potřeba i pomoc s oblékáním, vázáním bruslí,....aspoň maminky zjistí, co to jsou štuplny, suspenzor, zda je lepší obout brusle a pak utáhnout kraťasy nebo naopak,...že dres se přes přilbu neprotáhne,..
Hokejem jsou během sezony zaplněné skoro celé víkendy, jiné sporty stíháme jen bazén a občas kolo.
Nestěžuji si, důkaz může být, že v hokeji podporujeme i mladšího brášku a ten je právě v přípravce.
Takže závěr: Pokud dítě chce, hokej doporučuji! Ale není to jen vůlí dítěte, ale hlavně vůle rodiče.
Žádné komentáře:
Okomentovat