Ne, kluci turnaj nehráli, teda hráli, ale né ti moji :-)
Byla jsem vypomoct jako zdravotník a pak taky s tím, s čím bylo třeba.
Dominik byl se mnou, měla jsem obavu, že to odstůně, ale dnes, v pondělí, mohu s klidem říct, že je OK:-)
Sečetl to, 20hodin na ledě, dá se říct, že skoro opravdu do poslední minutky.
On tam byl na bruslích, lítal s vlajkou, otáčel čísla, podával puky a každou přestávku řádil na celé ploše. V neděli byl lehce kaput, posílala jsem ho domů, když v tom na led přišli kluci z Třince, cca o 4 roky mladší a začali Dominika chytat, on si v klidu kroužil mezi nimi, cca 12kluků na jedné třetině ledu a já si až teď uvědomila, jak je šikovný, co vše se za ty roky naučil. Kluci se snažili, házeli rybičky, hokejky, jak mu nestačili a mermomocí ten puk chtěli. Musela jsem lehce potlačit slzičku. On, jak je vždy s těmi svými kluky, tak to vypadá, že žádné pokroky nejsou, všichni jsou na tom téměř stejně. Tak to bylo moc příjemné zjištění.
PS: mé pomoci naštěstí třeba moc nebylo, pár naražených kolínek, jedny žebírka a jeden bolavý zoubek :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat