neděle 14. září 2014

MSC Splendida - Středomořský sen - den první

Ještě než jsme se nalodili, museli jsme do Janova odjet. V Praze na Zličíně nás čekal autobus a dvě příjemné delegátky, Katka a Helena.
Po kontrole všech budoucích pasažérů nás seznámily s průběhem cesty do Janova a s tím, co bude následovat po příjezdu tam.
Cesta uběhla "rychle", nakonec byla zpestřená neplánovanou okružní jízdou Janovem, jelikož se chybička vloudila a špatně jsme mezi kopečky odbočili. Po prohlídce Janova jsme se dostali do správného přístavu a začalo nalodění. Kufry nám brali již z autobusu, my jen prošli kontrolou, kde si nás vyfotili, fotku načetli do karty, která pro nás byla jako občanka, peněženka, klíč od kajuty.
A šlo se, pár nabídek lodi na masáže, výlety, památeční foto,......my zrychlili krok a byli jsme zvědaví, jak naše lodička vypadá. Už při prvním pohledu na ni, jsme se zamilovali a ještě více těšili na první vyplutí, první svítání,....

A teď už k lodi: Nalodili jsme se kolem 12hod.  Kajuta byla připravená pro nás od 12,30. Tak jsem vyběhla na palubu a kochala se. Pak jsem si řekla, že zkusím najít naši kajutu a nenápadně nakouknout. 9001, 9003,.....kde je naše, vracím se zpět a opět 9001 a hned vedle 9003, jdu dál,..9005,9007. AAAAA už mi to došlo, vždyť v pokynech bylo psáno, na levé straně kajuty s lichými čísly, na pravé se sudými. Přecházím kolem výtahu a s radostí nacházím naši kajutu, již připravenou, rychle cvaknu foto a letím natěšená za mužíčkem, který čekal někde na nějakých křeslech. A správně tušíte, NĚKDE NA NĚJAKÝCH KŘESLECH! Asi 5 patro, to jsme viděl před výtahem, než jsme jela nahoru. S radostí nastupuji do výtahu a zděsím se, výtah má nejnižší patro č. 7. Sjedu teda tam, že půjdu po schodech. 7patro a schody dolů nejsou!! Uvědomila jsem, že v lodi je výtahů více, jdu tedy nějakým směrem a doufám, že k nějakým výtahům dojdu, juchů, jsem u nich. Jakou jsem měla, radost, že tam číslo 5 je, nedokážu popsat, já se fakt bála, že se nenajdu. Po výstupu jsem uviděla stejné tabule, stejnou barvu čalounění,.....kde jsem zanechala manžela. Kufry jsme před kajutou ještě neměli, tak jsem šli s manželem vyzkoušet jídelnu, tzv. lido. Jdete kolem snad 20 pultů, kde je k nabídce ovoce, jak krájené, míchané, tak celé, zelenina na saláty, přílohy, k tomu snad 6 druhů omáček, pult něco jak z MC Donalds, hamburgery, hotdogy, bagety, hranolky,....pult s denní nabídkou, různé masa, ryby,mořské plody, grilované maso, pult dalo by se říct Italský, různé těstoviny, zapečené, nepečené, s omáčky, bez,..rýže denně min na 2 způsoby, kuskus, brambory také na 2 způsoby,.. a zákusky, výborné! Určitě jsem i na něco zapomněla. Prostě vzal si člověk oválný talíř a nabíral a nabíral, snědl a zase nabíral a nabíral,..... :-)
My teda první jídlo měli lehké, nějak jsme ještě neměli chuť k jídlu.
Po jídle jsem se šli podívat do kajuty, kufry už tam na nás čekali, vybalili jsme je, prozkoumali náš týdenní hotel a v tom slyšíme, jak hraje hudba a zpívá Bocelli/https://www.youtube.com/watch?v=tcrfvP11Hbo/ po chvíli nám dochází, že je to "hymna", která hraje při opouštění přístavu. Stojíme na terase, hrnou se nám slzy do očí/teda mi určitě, snažím se je potlačit a daří se to, ale je to příjemný, pocit/ a užíváme se ten lehký větřík, to, jak se nám před očima zmenšuje pevnina a snažíme se vnímat, zda loď houpe, nehoupe, vůbec!
 Je po 17 hod. Za chvíli máme schůzku s našimi delegátkami, tak se ještě osprchujeme, znova několikrát pokocháme mořem a pevninou v dáli a jdeme na schůzku.
Na schůzce si povídáme, že máme každý večer nový denní tisk na další den, kde je uveden příjezd a odjezd lodi z přístavu, v kolik hodin vychází a zapadá slunce, program celé lodi, různých barů, divadla, párty na palubě, u bazénu,....Na co se podívat v  Naples /Neapole/. Rozloučíme se a my jdeme lehce, už bez tašek obejít loď a vyzkoušet první míchané drinky na palubě, prožít a vyfotit západ slunce,....byl jediný ze celý pobyt, kdy nám slunce padlo do moře,....jinak vždy byly na obzoru mraky.
 Dnes docela padáme únavou, v autobuse jsme se moc nevyspali, tak uleháme a prozkoumáváme interaktivní televizi, kde jsme našli přivítání pro nás, na jednom programu mapu s šipkou naši lodi, odkud kam pluje a kde zrovna jsme, s představením všech důležitých osob na lodi, na dalších různé služby a nabídku......já usínám, manžel ještě sledoval v italštině fotbal.






















1 komentář:

  1. Něco takového si ani neumím představit, musí to být nádherné.

    OdpovědětVymazat