...ale není čas psát.
Místo pc jsem si četla, dostaly mne knihy Hunger games od Suzanne Collinsové, píše se, že jsou pro mládež, nevím, asi k nim ještě patřím, :-D Teď čtu Motýlka, poprvé, doporučil mi manžel a myslím, že i taťkova oblíbená knihy to je. PS: já nikdy nebyla velký čtenář, odrazovala mne tloušťka knih,...přečtení Harryho Pottera byl můj vrcholný čin. Takže teď, hihi, asi překročením 40tky, stárnu a začínám číst.
Kluci se drží, Matyáš měl nejspíše dýchací záchvat, my už jen doléčili po návratu z dovolené. Kubík měl opět nějaké bakterie v krku a pro jistotu 3 druhy, takže atb. Domča se drží. Má i povolenou plnou zátěž v hokeji. Jen se během začátku, ozvalo druhé koleno, asi jen opravdu ozvalo, tejp pomohl. Teď chodí s tejpy non-stop, na obou nohách. Je u něj vidět puberta, co se hokeje týká, asi tak nějak zvažuje, ne s koncem, ale jak hrát. Prý ho hokej baví, ale občas to není vidět. Na tréninky chodí, ale když má svůj den, tak nejede dle představ trenéra.
Matyáš si asi něčím podobným prošel, když jsem nebyla na zimáku, tak místo puku v bráně sledoval vše kolem,...trenér se na něj zlobil, že to zavání úrazem když puk nebude sledovat, může s ním dostat na nekrytá místa na těle. Dokonce nechal kluky v šatně rozhodnout, zda nechce být někdo další brankářem. Ale myslím, že to Matyášovi došlo. Dva kluci si to vyzkoušeli, oba s tím po chvíli sekli, no není to lehké, kleknou, stoupnout, držet puk, když do vás kluci píchají, chtějíc dát gol.
Včera měli zápasy žákovské ligy. Jeden vyhráli, kluci Matyáše zasypali svými těly, že ho nebylo ani kousek vidět, chudák pak ani nevěděl, kudy do šatny. Druhý prohráli, kluci zapomněli, že puk se posílá po mantinelu a nahrávali si přímo před svou branku, kde soupeři číhali a vlastně dělali nájezdy na Matyáše. Ten kupu vychytal, ale i prošly, dokonce byl i vlastní gól jeho spoluhráče a ať to nevypadá, že za vše mohou kluci, tak i Matyášovi prošly 2 puky, kdy o nich si myslel, že je drží, dokonce jeden "pomyslný" držel a nevstával z ledu, přitom opavští kluci lítali po ledě a radovali se.
Tak asi vše, hlášení ukončeno :-) Budu se muset zamyslet, jelikož, když něco potřebuji, hledám na blogu a vždy najdu a říkám si, jak je to fajn, že blog píšu a vždy mi dojde, že vlastně teď vůbec nepíšu. :-( Tak snad se polepším.
Žádné komentáře:
Okomentovat