úterý 7. ledna 2014

Pozitiva x negativa

Tak ať nepíšu, jakože si stále stěžuji/i když ono to vypsání špatných věcí člověku uleví/, tak dnes jedna zpráva pozitivní a druhá negativní.

Pozitivní: Udělala jsme radost sobě, jedné mé uživatelce a její neteři.
Nastoupila k nám nová paní, bohužel s Alzheimerem. Kdo zná, ví, že se nedá dle stupně s takto nemocnými vždy dobře domluvit. Dle předešlých zpráv z jiného "ústavu" byla totální "ležák"/proč uvozovky? je to nesprávné slovo, které v práci nesmíme používat, ale uživatel trvale upoután na lůžko, tož pochopte, že Vám bude stačit "ležák"/:-). Jedno z oddělení, kde patří se pyšnilo, že se jim daří uživatelku dostávat do vozíku a že jí společně s ostatními. Jelikož znám její neteř, tak jsme si řekla, že se ji poptám, jak na tom byla a proč nechodí. Z její řeči, sama neví, jen všude jim řekli, že ať to raději vůbec nezkouší s ní chodit. Jako nezdravotníci poslechli, ale bylo jim líto, že už nechodí, že je z ní "ležák".
Tak jsme vzala kolegyňku, taurus, úžasnou mou pomůcku a šly jsme to zkusit. Chvilku trvalo, než jsme ji vysvětila, co po ní chci, ale stoupla si a téměř sama. Bylo vidět, že ji to dělá radost, chvilinku trvalo, než pochopila, že chci po ní, aby zvedla jednu nohu, pak druhou,... jsem si řekla  a ji také, že to je paráda, jednu zvedla snad 2cm a druhou lehce pokrčila. Pak se na mne podívala a říká, jdeme. Odbrzdila jsem chodítko a šli jsme, ušla cca 5-7m. První krůčky byly malinké, postupně se získanou jistotou se krok protahoval. Byla nadšená a my s ní. Hned jsem posílala zprávu neteři a ta byla moc nadšená. Ještě odpoledne mi moc děkovala, za naději, že se bude moci teta, která je pro ni jako babička, občas na nohy postavit. Pro toto svou práci miluji!

Negativní: Negativní pocit mám z přípravky. Teď nemám na myslí tréninkovou jednotku, ta je moc fajn, ale atmosféru mezi rodiči
Že do šatny nemůžou rodiče, až na vyvolené,...budiž,že do šatny jsou přidělení místa dle kamarádičkování,..budiž, soupeření, kdo má lepší klubové mikiny, budiž, ale pošuškávání, kdo jde na ten lepší turnaj, vyřízení věcí, super pohárů, "tajné" schůzky,..... to je na mne fakt moc. Proč já si myslela, že toto má na starosti trenér, hlavní trenér, proč se vždy oznámí přede všemi nominace, rozdání úkolů,..
Chjooo, vědět o jiném sportu, který by Matyáše bavil, oželím hokej. I když Maty pořád tvrdí, jak chce hrát hokej, ale že by se na ledě přetrhl se říct nedá :-D


3 komentáře:

  1. Obdivuju tě, takovou práci bych nezvládla. Musí to být náročné - fyzicky i psychicky.
    A jak vidím - balet nebo hokej - všude je to úplně stejné!

    OdpovědětVymazat
  2. Ali, ono to zní možná obdivně, navíc v domově seniorů,....ale je to hrozně fajn, práce s lidmi, navíc jsem ergoterapeut, takže je znovu učím, a ta radost z pokroků, kterých tam pravda není moc, ale třeba úsměv na tváři, pohlazení, pochvalu od uživatel slyším denně,....ano je to těžká práce, netvrdím, že ne, mám ale štěstí, organizuji jim volný čas, což je pro mne vždy změna a pak ještě více radost a spokojenosti, ted máme 3 velké akce během tří měsíců, doufám, že všechny vyjdou, budou se jim líbit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je nádhera, když někdo dělá práci s takovým nadšením a elánem jako ty! Bohužel, obzvláště ve zdravotnictví, to není příliš častý jev. Kdyby jen bylo více lidí jako ty...

      Vymazat